Povodně?
Dosud jsem se k dění okolo sebe nevyjadřoval, ale vzniklá situace mě k tomu donutila.
Poslední dvě povodně mají tak strmý graf, že to vypadá jako by nevznikly přirozenou cestou. Tak prudké vzedmutí hladiny lidem okolo Ploučnice téměř neumožňuje zajistit žádným způsobem svůj majetek. Zatímco v Mimoni dle portálu ,Povodí Ohře’ Ploučnice nedosahovala ani 2. povodňový stupeň, ve Stružnici hrozilo, že hladina dosáhne výšky minulé povodně. Do kulminující Ploučnice bylo vypouštěno 25 m3 vody za vteřinu z Novozámeckého rybníka. Že hrozilo protržení hráze je zřejmě pravda. I když rybník byl údajně odpouštěn 28.9. 2010 od 7 hodin ráno, přesto zůstává několik otázek.
1. Proč z rybníka nebylo vypouštěno dostatečné množství vody včas, když meteorologové vydaly výstrahu na zvýšené srážky již 28.9. 2010 v 0:57?
2. Proč není vypouštění tak významného zdroje vody v kompetenci okresní povodňové komise, jak prohlásila českolipská starostka a předsedkyně povodňové komise Hana Moudrá?
3. Kdo tedy nese zodpovědnost za vzniklé škody a jakým způsobem budou kompenzovány?
4. Čeká nás při každém větším dešti zničující povodeň?
Zde si můžete přečíst záznam vývoje povodně z Povodňového portálu Libereckého kraje - http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/
Níže můžete porovnat grafy posledních tří významných povodní.
.
.
František Samek:
Naši předci v minulých stoletích budovali všechna vodní díla, aby jím sloužila v době sucha jako zdroj vody a v době tání sněhu případně dešťů tuto vodu zadržela případně, aby voda nenapáchala velké škody a aby se včas dokázali na příval vody alespoň trochu připravit. V neposlední řadě pro chov ryb, vytvořit lokality pro vodní ptactvo atd.. Prostě žít jak se dnes říká v ” souladu s přírodou”. Jistě, letošní povodně v srpnu byly určitě extrémem, ale týden před nimi meteorologové upozorňovali na nebezpečí extrémních srážek na poměrně malém území a tím i povodní. Domnívám se, že nynější správci vodních děl, rybníků i přehrad asi jejich varování nebrali vážně. Pokud by tato vodní díla včas začali odpouštět na minimální možnou hranici určitě by k takovým škodám nedošlo. Ono je dost velký rozdíl mít v domě 20 cm vody nebo 1 metr.
30 Prosinec 2010, 8:26 pmMám ve Stružnici na břehu Ploučnice zahradu na pozemku, který patřil mému dědovi a kde také kdysi stála jeho chalupa - zbourali ji St. statky někdy kolem r.1960 a ani při srpnové povodni by nebyla zatopena. I s vědomím každoročního jarního zaplavení při tání sněhu, jsem si zde vytvořil místo k odpočinku (zahradu) a velmi rád sem s rodinou od jara do podzimu prakticky denně jezdím. Kvůli klidu, kvůli přírodě, řece a také kvůli dobrým lidem.
Ale jak už jsem řekl, řeka se rozleje a za týden je zpět v korytě, zahrada vyschne a můžeme zase žít vedle sebe. Až letos …..
Materiální škodu jsem měl v řádu stovek Kč (čert je vem), ale celá řada lidí v obci měla zaplaveny domy až do výše 120 cm. A aby toho nebylo málo v září přišla další povodeň.
Píšete, že chápete lidí zasažené povodní. Myslím, že ne!
Když vidíte jak položí první vrstvu pytlů s pískem - voda stoupá, položí druhou vrstvu -voda stoupá, položí třetí vrstvu -voda stoupá a ještě začne pršet!!! To je stres, to je zoufalství!!! Měl byste vidět jejich oči.
Jedině solidarita mezi sebou je držela nad vodou. Při povodni to zní absurdně, ale je to tak!
Jsem přesvědčen o tom, že pokud by umně a včas, za využití všech možností, byla prováděna regulace vodních děl v povodí Ploučnice mohly být škody na majetku mnohem menší. O lidech a jejich psychice nemluvě.
Petr Fletcher:
Studente - hydrologu, mám tedy ještě jednu otázku.
13 Říjen 2010, 8:25 amJak píšete, vyčištění koryta řeky by zvětšilo průtok jen o několik kubíků. O kolik tedy zvětší jeho kapacitu vyřezání stromů na jejím břehu? Pokud vím, vyřezávali se jen silnější stromy, které žádnou překážku netvoří. Křoví a houštiny na břehu zůstali netknuté.
student - hydrololog:
Pane Fletcher, rozumím Vám. Jenom se domnívám, že přírodní rovnováha je značně narušená a odbahnění sedimentů z koryta řeky asi nezabrání povodním, které vznikají vlivem extrémní srážkové činnosti. Vždyť jenom za 9. měsíců t.r. představuje úhrn srážek na některých místech Libereckého kraje 1300 mm, přičemž dlouhodobý roční úhrn je cca 700 mm. Kácení břehových porostů je pro správce povodí důležité z hlediska udržení průtoku, kvalita dřevní hmoty je z hlediska vynaložených nákladů na kácení ztrátová a odtěžení sedimentů, který je mj. nebezpečný odpad, by čítalo řádově miliardy v celé délce toku. Koryto by pojmulo o několik metrů krychlových vody více, ale jistě ne řádově desítky krychlových metrů vody. Průtok při povodních dosahoval přes 100 krychlových metrů za sekundu. Jediná přehrada na Ploučnici je ve Stráži pod Ralskem, pokud by takových přehrad bylo na toku více, je to asi jediné řešení, jak zabránit povodním. Podíváme-li se do minulosti, přehrady v Jizerských horách vznikly proto, že byl Liberec v předminulém století při povodni zaplaven.
11 Říjen 2010, 7:58 amPetr Fletcher:
Nikdo nechce zničit nádherný kout přírody a udělat z Novozámeckého rybníka nádrž na vodu. Jde o to nalézt rovnováhu mezi jeho zachováním a možností žít normálním životem na břehu Ploučnice, což by při troše dobré vůle neměl být problém. Že občas příjde povodeň, s tím všichni podél Ploučnice počítají, ale nemusela by být 2x za šest týdnů stoletá voda.
5 Říjen 2010, 3:26 pmCo se údržby řeky týče, bydlím na jejím břehu 40 let a jediná údržba spočívala ve vyřezání dřeva - kaly a nánosy na dně nejsou tak finančně atraktivní.
student - hydrololog:
Novozámecký rybník je Národní přírodní rezervace, kde žije několik kriticky ohrožených živočichů. Voda do něj přitéká z Máchova jezera, Holanských rybníků atd. Vodní plocha je v majetku státu ČR - Agentury ochrany přírody a krajiny, nájemcem je Rybářství Doksy. Vypouštění vodního díla je dle manipulačního řádu. Pokud by měl Novozámecký rybník sloužit výhradně pro zadržování vody, bylo by nutné jej přebudovat na umělé vodní dílo (přehradu). Tím zanikne veškeré přírodní společenstvo, které se zde dochovalo a navrátilo. Novozámecký rybník není tedy klasická přehrada, ale bylo by dobré udělat zde anketu, čemu by dali lidé přednost. O tom, zda se dalo odpouštět již dříve, nemůžu spekulovat, možná by tím odpouštěním vznikla nějaká ekologická škoda, která by ale zase zabránila majetkové škodě. Tedy kdo může za katastrofální povodně 2010 ? Ono to není tak jednoduché,jak se na první pohled zdá, ale lidi, které povodně postihla naprosto chápu a nechtěl bych být v jejich kůži.
4 Říjen 2010, 6:53 am